Znak Quijotovy jízdy

Čtyři mlýnské lopatky se otáčejí proti směru pohybu hodinových ručiček. Čtyřka je číslem vtělení (inkarnace), tělesnosti, realizace idejí, praktické lidské činnosti. Pohyb proti toku času symbolizuje narušení řádu, nikoliv pouze arbitrárního, lidmi definovaného, ale především morálního, duchovního, zjeveného. Diagonální směřování mlýnských listů je protikladem ontologické plnosti vertikální a horizontální osy kříže. Mlýnské kolo je do praxe vtělovanou lidskou nepravostí, plynoucí z nedostatku morálního řádu a popírání jeho zdroje.

Tři šípy směřují do hřídele mlýnského kola. Trojka je číslem ideality, trojice duchovních ctností (víra, naděje, láska), trojice quijotovských ctností (láska k pravdě, nezištnost, vytrvalost) i počtem zakladatelů Quijotovy jízdy. Šípy jsou Jízdou samotnou. Jsou slabší než roztočené lopatky, jejich ojedinělé akce se tříští o kola nepravosti, která pohání vítr lidské slabosti, rezignace, pragmatismu, neochoty riskovat. Smyslem oněch zdánlivě nesmyslných akcí však není dočasná výhra v nerovném střetu, ale připomínaní duchovního řádu, ctností, jejichž přijetí může udělit náležitý směr pozemskému řádu. Šípy tak míří na hřídel, osu pohybu i bod soudržnosti kola s nejen eschatologickou nadějí, že se jeho směřování dostane do souladu s božím řádem, že se trojice a čtveřice spojí v plnosti duchovního a vtěleného bytí.